•   Logopedická preventistka:

• • Sloupová Jaroslava
  • Garrihy Gabriela
  • Sloupová Michaela

•     během září probíhá v mateřské škole orientační logopedické vyšetření, kde sleduji včasné odhalení nedostatků v řeči, vady a poruchy výslovnosti, orientační vyšetření sluchu, fonematického sluchu, zrakového vnímání, motoriky mluvních orgánů, hlasovou hygienu, chování a soustředění….

•    po vyšetření se dohodneme s rodiči, jak pečovat o dítě dál:

buď individuálně = musí být přítomen rodič

nebo v rámci vzdělávání v oddělení MŠ

 

•   individuální péče probíhá:    každé úterý  7 – 8,45 hod a 12 – 12,30 hod

•   dítě + rodič chodí na konzultace 1x za 14 dní na cca 15 min.

 

Komunikace znamená pro dítě radost, prožitek, poznání. Pokud jim společně pomůžeme, podpoříme jejich sebevědomí a správný vývoj osobnosti.

 

Logopedická péče v MŠ:

 

Tato stránka je věnována logopedické péči v naší mateřské škole.

Budeme Vás zde seznamovat s tím, jak funguje logopedická prevence, poradíme, na co se zaměřit aby byl řečový projev vašich dětí před nástupem do školy co nejlepší.

Pokud se seznámíme se zajímavým materiálem, odkazem na zajímavé webové stránky, pak odkaz na ně najdete právě zde.

 

 

Co je logopedie?

 

Logopedie je nauka o lidské řeči, jejích poruchách, diagnostice a léčbě.

Řeč se tvoří na výdechovém proudu vzduchu, jednotlivé hlásky pak správným postavením mluvidel /jazyk, rty, zuby, čelisti/.

Když dítě špatně hospodaří s dechem, neumí správně dýchat, má špatnou hybnost mluvních orgánů apod., má i špatnou výslovnost.

Pokud chceme dítěti pomoci s nápravou vadné výslovnosti, musíme začít právě u dechových a artikulačních cvičení = rozhýbávání mluvidel.

Nejlepší cestou k úspěchu je, aby se dětem cvičení líbilo: Provádíme ho formou hry – hrajeme si na něco /několikrát za den/. Stačí jen chvilička, ale často.

 

V současné době jsou v mateřské škole dvě logopedické asistentky.

Dle níže uvedených informací můžete sledovat rozvoj schopností a dovedností Vašeho dítěte v oblasti řečového rozvoje spolu s námi

Pokud Vaše dítě „špatně mluví“ nebo má jiné potíže – např. s motorikou, sluchem, pozorností apod., poraďte se s logopedkou v naší mateřské škole. Ta Vám navrhne domácí cvičení nebo návštěvu u klinického logopeda či jiného odborníka.

 

Kdy vyhledat pomoc logopeda?

 

Pokud se dítě nevyjadřuje tak, jak by vzhledem k jeho věku bylo žádoucí.

 

2 roky	3 roky	4 roky	5 let	6 let
nevydává zvuky, nerozumí mluvené řeči, nereaguje na zvuk.podněty, nenapodobuje řeč, nekomunikuje ani neverbálně	nemluví, řeč je velmi nesrozumitelná, zadrhává víc, jak 6 měsíců, neodpoví na otázku, nepojmenuje osoby, věci, nesprávná výslovnost hlásek: P, B, M, V, F, T, D, N	komolí slova, má malou slovní zásobu, neorientuje se v čase a prostoru, nepoužívá tužku, kreslí jen čmáranice, neobratná mluvidla bez mimiky, neudrží oční kontakt, netvoří věty, nebo jsou gramaticky nesprávné, nesprávná výslovnost hlásek: H, CH, K, G, Ť, Ď, Ň	nezapamatuje si básničku, nerozlišuje ve slovech slabiky, má nekoordinovaný pohyb, neřeší konflikty slovně, nesděluje své pocity, nerozlišuje sluchem rozdíl slov (koš-kos, liška-myška) nesprávná výslovnost hlásek: L, Š, Č, Ž, S, C, Z	nevypráví děj, nesoustředí se a neudrží pozornost, nedokončí sám přiměřený úkol, nerozliší sluchem první hlásku slova, má špatný úchop tužky, jeho kresba je nezralá, nenapodobí grafické tvary nesprávná výslovnost hlásek: R, Ř

 

 

Zároveň sledujte vývoj zubů, znělost hlasu, správné dýchání, smyslové vnímání, držení těla, porozumění a využití řeči.

Většina obtíží je vývojová, při včasné a správné nápravě se dají zvládnout před nástupem do základní školy. Logopedická prevence probíhá ve všech třídách. Každé dítě se však vyvíjí jinak a některé děti potřebují větší individuální péči, s těmi pracuje logopedická asistentka s dlouholetou praxí, a to napříč všemi třídami.

 

 

Systém logopedické péče:

Logopedická asistentka:  provádí běžnou logopedickou prevenci v běžné třídě, upozorňuje na vývojové nedostatky, podle možností procvičuje to, co navrhne logoped, poradí rodičům pomůcky, postupy apod.

 

Školský logoped: vede logopedickou terapii především v logopedických třídách (zde není k dispozici), pracuje individuálně s rodiči a dětmi, které mají individuální vzdělávací plán. Podle orientační diagnostiky poradí vhodného odborníka.

 

Klinický logoped: provádí individuální logopedickou diagnostiku a terapii, navrhuje zařazení do speciálních tříd, vede domácí cvičení většinou pro děti z běžných tříd. Spolupracuje se školským logopedem a navštěvuje školu.

 

Rodiče: mají v nápravě řeči nezastupitelnou a nejdůležitější úlohu. Na nich je denní cvičení podle pokynů logopeda či logopedické asistentky. Jedině tak se mohou správně rozvíjet narušené funkce a dítě bude připravené na školní docházku

 

Stručná charakteristika správného vývoje artikulace v závislosti na věku dítěte

Věk	Rozvoj slovní zásoby	Vývoj výslovnosti
do 1 roku	dítě rozumí jednoduchým pokynům začíná opakovat jednoduchá slova	M B P A E I O U D T N J
do 2,5 let	tvoří jednoduché věty, od 2 let se ptá „co to je“, rozšiřuje svou slovní zásobu	K G H CH V F OU AU
do 3,5 let	mluví ve větách, začíná si osvojovat gramatickou stavbu vět, ptá se „proč“, dále rozšiřuje slovní zásobu, začíná se tvořit verbální (slovní) paměť	zvládá N D T L (i artikulačně) Bě Pě Mě Vě
do 4,5 roku	dokončuje se gramatická stavba vět, dítě již chápe děj a umí ho vyprávět	Ň Ď Ť vyvíjí se Č Š Ž
6,5 roku	dítě chápe složité děje, má již velkou slovní zásobu, gramatickyzvládá jednoduchá souvětí	C S Z R Ř kombinace Č Š Ž a C S Z

Nabízíme Vám zde množství dechových i artikulačních cvičení, které můžete s dětmi provádět kdekoliv – doma, na cestě do školky apod. a tím jim i pomoci v nápravě řeči.

 

Cviky  pro  rozvíjení  pohyblivosti  mluvidel:

 

   Jazyk

• Houpačka – Vypláznout jazyk, olizovat spodní ret, doprava, doleva.
• Stěrače –  Olizovat horní ret doprava, doleva /špička jazyka směřuje nahoru k nosu/.
• Mlsná kočička – Olizovat rty dokola /můžete rty potřít nutelou, medem, marmeládou/.
• Opička – Udělat „bouličku“: Zavřít pusu, jazykem tlačit do tváří pod nos, na bradu.
• Hodiny – Uvolnit jazyk a pohybovat jím pomalu zprava doleva.
• Sekačka – Uvolnit jazyk a pohybovat jím rychle zprava doleva.
• Koník – „Klapat“ jazykem, jako když „klape“ koník kopýtky.

•  Čertík – Rychle vtahovat a zatahovat jazyk, přitom cvrnkat o horní ret – bllllbll.
• Čertíček – Pohyb jazyka dopředu a dozadu = z pusy ven a zpět.
• Raketa – Vypláznout jazyk a dělat střídavě špičku a zploštit ho /napnout a povolit/.
• Mistička – Zvednout okraje vypláznutého jazyka nahoru.
• Rulička – Rozplácnout vypláznutý jazyk a stáhnout rty.
• Malíř – Jezdit jazykem pomalým tempem vpřed a vzad po horním patře.
• Umývání – Olíznout si špičku nosu, bradu, horní ret, dolní ret.
• Datel – Ťukat špičkou jazyka na horní patro.
• Mlaskání – Mlaskat a říkat si „mňam, mňam“

• Kartáček – Špičkou jazyka jezdit po horních nebo spodních zubech – čistíme zuby.
• Frkání – Prskáním rozkmitat rty a jazyk.
• Myška  – Pohybovat jazykem v zavřené puse.

 

  Rty

• Komínek – Vyšpulit rty, povolit – stavba komínku.
• Pusa – Poslat pusinku mamince.
• Píšťalka – Pískat na rty.
• Koník –  Vibrovat s volně, k sobě přiloženými rty při výdechu = jako když frká koník.
• Spálený prst – Foukat si na prst.
• Pejsek – Roztáhnout rty doširoka + úsměv = pejsek cení zoubky.
• Brnkání – Uvolnit rty a brnkat prstem o dolní ret (brm, brm).
• Kapřík – Vyšpulit rty, lehce otvírat a zavírat štěrbinu ze rtů.
• Klaun – Střídat velký úsměv a bez úsměvu.
• Tele – Stahovat koutky střídavě doprava a doleva.
• Schovávaná – Vtahovat rty dovnitř = aby nebyly vidět.

 

  Čelist

• Jablko – Co nejvíce otevřít čelisti /při otevřených rtech/ =  jíme velké jablko.
• Garáž – Pomalu otevírat a zavírat čelisti /při otevřených rtech/.
• Kousání – Spouštět a přitahovat dolní čelisti při sevřených rtech.
• Zima – Cvakat zuby.
• Kravička – Pohybovat spodní čelistí vpravo a vlevo.
• Vítr – Držet horní zuby proti dolnímu rtu – foukat jako vítr – fí.
• Zívání – Otevřít hodně ústa a zívat = a-a-a-a-a-a.
• Vzdychání – Vzdychat a-a-a-a-a, ach-ach-ach…
• Hlad – Otvírat ústa s vyslovováním ham-ham-ham = máme hlad.
• Divení – Vyslovovat  aj-aj-aj-aj…
• Ryba – vysouvání dolní čelisti
• Křeček – předsazení horní čelisti

 

 Tváře

• Fajfka – Nafouknout obě tváře a pouštět vzduch ven po troškách přes uzavřené rty.
• Balónek – Střídavě nafukovat levou nebo pravou tvář, pak obě dohromady.
• Kapr – Vysát vzduch z tváří a vmáčknout je, rty vytvoří „osmičku“.

• Šašek – Střídat úsměv a mračení.
• Bubliny – přelévání vzduch z jedné tváře do druhé.
• Ping-pong – střídavě tlačit jazyk vlevo, vpravo do tváře.

Měkké patro

• Kloktání
• Pití nápojů slámkou
• Šeptání
• Foukání brčkem do vody = dělat ve vodě bubliny

 

 

Dechová cvičení

 

Při řeči (ale nejen při ní) je důležité správné dýchání. Když mluvíme, zpíváme, potřebujeme správně ovládat dechové ústrojí. Zásobování kyslíkem má vliv na správnou funkci všech orgánů, je důležité při vývoji hrudního koše i držení těla. Cvičení je dobré provádět nejprve v leže, poté v sedě a ve stoje.

Pro správný nácvik je dobré, když si dítě může ohmatat bránici (položí ruku pod výběžek hrudní kosti). Aby bylo cvičení pro dítě zábavnější, můžeme mu při lehu položit na hrudník plyšovou hračku. Ta se pak při správném dýchání pohybuje nahoru a dolů. Při nádech by se neměla zvedat ramena.

Při nácviku u malých dětí je vždy důležité, aby cvičení bylo vždy spojeno s nějakou hrou. Využívejte tedy různé pomůcky a hračky.

Dechová cvičení se nesmí provádět s dětmi, u kterých se vyskytuje riziko epileptických záchvatů (hrozí riziko jejich vyvolání).

 

• Zrcátko – Dýcháme na zrcátko – zamlží se. Můžeme na něj něco nakreslit.
• Zima – Dýcháme si do “zmrzlých dlaní“.
• Svíčka – Lehce foukáme do plamínku – plamínek tancuje. Silně – sfouknutí plamínku.
• Bublifuk – Soutěžíme, kdo udělá největší bublinu – aby bublina nepraskla.
• Peříčko – Foukáme do peříčka – kdo ho nejrychleji dofouká do cíle.
• Bublání – Brčkem foukáme do vody – děláme bubliny.
• Vločka – Foukáme do malé vystřižené vločky z papíru – tak, aby nám nespadla.
• Fotbal – Foukáme do malé vatové nebo papírové kuličky – do branky.
• Strašidla – Brčkem rozfoukáváme barevnou kaňku na papíře – dokreslíme strašidlo.
• Větrníky – Foukáním roztáčíme větrník.
• Flétna – Učíme se hrát na flétnu.
• Listy – Za pomoci brčka přenášíme malé vyražené tvary lístečků na nakreslený strom.
• Klaun – Napodobujeme smích klauna.
• Květinka – Správný prodloužený nádech nosem bez zvedání ramen  střídáme nádech nosem Čicháme ke květince.
• Vláček – Kdo nejdéle vydrží „houkat“ – na jeden dlouhý nádech vyslovujeme hůůůů.
• Medvěd – Napodobujeme  – jak spí medvěd v zimě.
• Houpačka – Na nit zavěsíme např. papírovou kuličku – foukáním ji rozhoupeme.
• Vláček – Na jeden nádech přerušovaně vydechujeme – vláček se rozjíždí.

• Honička – Rychlý nádech i výdech – zadýchali jsme se při honičce.
• Pampeliška – Foukáme do odkvetlé pampelišky.
• Pytlík – Nafoukneme papírový pytlík  /nebo balónek/.
• Píšťalka – Pískáme si na píšťalku.
• Výbuch – Nádech nosem – prudký výdech ústy s náznakem exploze ( KCH ) – „střílíme“
• Mručení – Nádech nosem při zavřených ústech – výdech ústy s přidáním hlasu /mmm/.
• Pára – Dlouhý nádech a výdech s vyslovováním – ssssss.
• Nafukování – Nafukování balónku – nádech – pauza – výdech.
• Lodička – Foukání do papírové lodičky na vodě.
• Potápění – Dlouhý nádech, zadržet dech – kdo dlouho vydrží…