Co by mělo umět tříleté dítě při nástupu do mateřské školy

Vážení rodiče,

pomozte svému dítěti, aby jeho první dny v mateřské škole byly co možná nejpříjemnější. Aby tomu tak bylo, podpořte jeho sebevědomí tím, že jej naučíte samostatnosti v maximální možné míře, přiměřené jeho věku.

Není v silách paní učitelky, aby byla všem dětem najednou ku pomoci. Je tedy ke prospěchu dětí, aby před nástupem do kolektivu zvládly některé základní dovednosti:

  • Obléknout se a svléknout, obout a zout, obrátit (pokud je naruby) a složit oblečení – s mírnou dopomocí.

Děti jsou v naší mateřské škole umístěny v odděleních ve věku 3-7 let, což lépe odráží přirozené prostředí sourozenců v rodině. Na vycházky chodí každý den, kromě dnů kdy vládnou extrémní podmínky (vedro, mráz pod -10 stupňů Celsia, velký vítr). To znamená oblékat i více než 22 dětí. Každý rodič ví, jak náročné je obléknout dítě – hlavně v zimě – do všech vrstev oblečení, od punčocháčů až po čepici a rukavice, hlavně pokud jsou prstové. Proto je nutné, aby tříleté děti zvládaly alespoň základy samostatného oblékání. Bývá pravidlem, že starší děti pomáhají mladším, ale není možné, aby učitelka sama zcela oblékala všechny děti, protože pak by děti strávily více času v šatně přípravou na pobyt venku, než samotným pobytem na čerstvém vzduchu. Samozřejmě je třeba připočíst i dobu svlékání a rovnání oblečení na svá místa.

Učitelka dětem pomáhá upravovat oblečené svršky, zapínat zipy, zapínat knoflíčky, zavazovat tkaničky…

  • Poznat si svoje oblečení, obuv.

Mluvte s dětmi, jaké oblečení a obutí jim dáváte, připravujte společně „hromádky“ na další den, balte společně batůžky, chtějte, aby Vám dítě řeklo, jaké je jeho oblečení. I přesto všechny věci, na kterých Vám záleží, podepisujte –nejlépe příjmením, nebo značkou dítěte. Nepoužívejte monogramy. V počtu téměř 80 zapsaných dětí se vždy najde několik shodných monogramů. Pokud si myslíte, že si děti i přes tato opatření své oblečení poznají, velmi často tomu tak není. Není výjimkou, že oblečení nepoznají ani rodiče (dost část a dlouho je vyvěšené v šatně a nikdo se k němu nehlásí).

  • Poznat si svoji značku, na které má uložené své oblečení, v umývárně svůj ručník.

Z hygienických důvodů je žádoucí, aby se dítě utíralo stále do svého ručníku, a také aby si v šatně dávalo své věci na své místo. Předejde se tak záměně věcí a následného složitého dohledávání svršků, které často nejsou podepsané. V případě že se děti spojují do jiných oddělení jsou tyto situace obzvláště špatně řešitelné, hlavně v případě, kdy je učitelka na oddělení sama.

  • Umýt si ruce, umět se utřít.

Dítě by mělo být navyklé na správný postup při mytí (ruce směrem dolů, aby nenateklo do rukávků nebo na bříško), mělo by si umět vždy před mytím vyhrnovat rukávy, mělo by umět pustit kohoutek s vodou (nemusíte se obávat opaření, jsou nainstalované směšovací baterie, které upravuji teplotu vody tak aby netekla příliš horká). Dítě by mělo být navyklé mýt si ruce vždy po použití toalety ale i před jídlem a po jídle.

  • Používat toaletu, používat toaletní papír s dopomocí.

Do mateřské školy z hygienických důvodů  nepřijímáme děti s plenami. Výjimku tvoří děti, které mají od lékaře diagnostikovanou nějakou poruchu a zdravotní stav nedovoluje dítěti být bez plen. Dítě musí umět rozpoznat že potřebuje na toaletu, musí se umět samo svléci, učitelka pomáhá malým dětem s utřením po stolici, vždy zkontroluje, zda je dítě čisté a pomůže mu s obléknutím. Dítě musí být z domova zvyklé na dodržování hygieny po použití WC.

  • Samostatně jíst, pít z hrnečku, umět sedět v době jídla u stolečku, neodbíhat, jíst v sedě a v klidu.

Děti sedí při jídle u stolečků většinou podle stáří – malíčkové, předškoláci. Samostatně si chodí pro jídlo, samy odnáší nádobí, skleničky. Pro jídlo si chodí nejprve malíčkové, poté starší děti. Je proto nutné, aby děti, které již mají jídlo nebo na něj ještě čekají, seděly v klidu u stolků a neodbíhaly z místa a nezpůsobily kolizi.  Dítě musí umět jíst samostatně, musí umět jíst lžící, pít z hrnečku, paní učitelka pomáhá např. s krájením porcí na menší sousta, dojídáním polévky, případně dojídáním druhého chodu, ale není možné, aby děti v průběhu oběda krmila. V případě že dítě nechce jíst, snaží se paní učitelka motivovat tak, aby alespoň ochutnalo, ale dítě do jídla nenutíme.

Umět se vysmrkat, používat kapesník.

  • Uklízet po sobě hračky, své věci.

Každá věc a každá hračka má své místo a je tady i pro jiné děti, které si s ní chtějí hrát. Proto je nutné dodržovat přádek. Vedeme děti k tomu, aby si vždy – pokud si s nějakou hračkou přestanou hrát – ji uklidily na své místo, kde bude připravena pro někoho jiného. Uklízet hračky je znak samostatného a zodpovědného chování.

  • Zvládat základní komunikační dovednosti přiměřeně k věku (řeč, výslovnost).

V kolektivu dětí je nutné se umět dorozumět, také s paní učitelkou je nutné mluvit, pokud paní učitelka děti nerozumí, nastává problém, protože leckdy neví, čím by mohla pomoci. Také v komunikaci s ostatními dětmi vyvstávají problémy. Snažte se být dětem dobrým vzorem, snažte se s ním mluvit správně, opravujte, nuťte jej, aby se vyjadřovalo správně.

(více v sekci Logopedická prevence).

V letošním roce jsou ve dvou odděleních vyškolené logopedické asistentky, které Vám v případě potřeby poradí, jak s dětmi jejich řeč a komunikační dovednosti cvičit a zdokonalovat.

  • Pozdravit, poprosit, poděkovat

Ráno při příchodu se děti zdraví s paní učitelkou podáním ruky – jednak z důvodu toho, že se pozdraví a přivítají, druhým důvodem je hledisko bezpečnostní, učitelka  má přehled o tom, kdo je ve třídě. Nemůže se stát, že dítě nenápadně vklouzne do třídy a „splyne s davem“.

Také při odchodu domů se děti zdraví s paní učitelko podáním ruky.
Pozdrav, prosba, poděkování, omluva – to jsou základní atributy slušného chování, které by si děti měly osvojovat již od nejútlejšího věku.